Mám job!!!!

10. prosince 2012 v 5:17
Takže po první noci na Anzio Drive můžu říct jediné-ta postel mě asi zabije. Vím,že jsem na měkkost matrace trochu háklivá,ale tohle je extrém, připadám si jako na moři!!Pohnu se a celá postel se oklepe. Chci svoji matraci tvrdou jako šutr!Konec fňukání, lepší měkká matrace než spát venku na kartonu (to byla přece moje vize!:D)
Hned po snídani se vrhnu zkontrolovat email s tím, že už je přece pondělí ráno a někdo se musel ozvat na můj životopis..ehm,nikdo. Mno,vypadá to,že budu muset vyrazit do terénu a ptát se osobně..Předtím ale ještě určitě zkusím obeslat pár nabídek. Inzeráty se ale dost podobají a dost mě občas pobaví ty požadavky-takže uklízečka musí mít zkušenosti, dobré reference a ještě jí musí být minimálě 40?Co to kurňa je?Další vtip jsou různé pozice v restauracích, kde buď vyžadují znalost panjabi, hindi nebo ideálně obojího!Se svou češtinou se můžu jít zahrabat,haha!Začíná z toho na mě lehce padat nicota když najednou slyším svůj telefo. Někdo mi volá. Někdo mi volá?Kdo mi může volat,když moje číslo má jen Milan a ten sedí vedle v pokoji. Pak mi to docvakne-někdo se ozval na můj email ohledně práce.Panebože,jen to nepodělat už běhěm hovoru. Zvednu to a na druhé straně se ozve mužský hlas, jestli mluví s Helenou Makovskou a zda jsem odpovídala na inzerát nabízející práci. Ano, odpovídala (ale který z nich to asi tak může být?Nemám tucha!)..David,jak se mi muž představí mi to sám přiblíží,jedná se o práci v pekárně a ptá se mě,zda jsem ochotná ještě ten den přijít na osobní pohovor. Samozřejmě nadšeně souhlasím,můžu kdykoliv,tak se domluvíme na 3 odpoledne. Ještě se zeptám na adresu a kde to zhruba je a rozloučíme se.AAaa,mám pohovor někde na Granville Islandu a netuším kde to je a hlavně jak se tam dostanu.Ještě že existuje google (jak bez toho dřív lidi mohli žít??:),kde si přesně najdu trasu a jak se tam dostat. Jako obvykle si nakreslím mapičku na papír a teď už se jen psychicky připravit. Vyrazím s velkým předstihem pro případ,že bych se ztratila (což je dost reálný). Už při vstupu do metra zkoumám mapu,jestli fakt jedu správně-a v tu chvíli mě osloví asiatka a ptá se, jestli nepotřebuju pomoci. Tak se jí zeptám,jestli jedu správně směr VCC Clark a ona mi to odkývne a ptá se mě,kam mám namířeno. Tak jí vysvětlím kam jedu a ona mi nabídne,že pojede se mnou až na Granville station a ukáže mi kudy se dostanu na autobus č.50,kterým pak pojedu přímo až na Granville Island. Tý brďo,to je neuvěřitelný,to je můj anděl strážnej!Jedeme teda spolu a ona mi vypráví o dětech a o práci a o tom,jak dlouho už tu je a tak.Já jí na oplátku vysvětluju,že jse tu teprve 5 dní a že právě jedu na pohovor. Je fakt zlatá,dovede mě jak malé díťátko až k autobusu,počká až autobus přijede aby mě tam viděla nastoupit :-)) a ještě mi dá své telefonní číslo pro případ,že bych někdy něco potřebovala..Nechápu nechápu nechápu. Cizí člověk a tak hezky se ke mně chová?Díky ní jsem i zapomněla kam vlastně jedu a že bych se měla nervovat:)) Po 10 minutách jízdy busem vystoupit na zastávce, kterou jsem si našla na google a pak už mi zbývá "jen" najít konkrétní místo podle adresy,kterou mi David nadiktoval. Jdu okolo přístavu s jachtami,restaurací až k velké budově na které je nápis Public Market, pořád nemůžu najít číslo 1661...cha,ono je to uvnitř té budovy!Vejdu tam a žasnu-je to obrovský prostor kde mají snad všechno - italské sýry, nejlepší maso, květiny, ovoce a zeleninu, koření, restaurace..já hledám Stuart´s bakery..
Času mám dost,tak se můžu porozhlídnout a připravit si odpovědi na otázky,který mi patrně položí.Pekárnu už jsem si prohlídla (je to spíš cukrárna) a čekám až bude 3.00 a pak už tam nakráčím. Chlapíka, který tam rozdává vzorky granoly tipuju na Davida.Nejdřív jen tak nesměle z povzdálí pozoruju jak se baví s lidma a pak se ho zeptám,jestli je David,že jsem Helena a jdu a pohovor. Řekne mi,že si půjdeme promluvit někam do klidu.Posadíme se ke stolku nedaleko od pekárny, on drží v ruce můj životopis a motivační dopis.Vypadá sympaticky a taky že je!Ptá se,co Jágr,že teď moc nehraje atd.:)) Pak se vyptává na můj studijní obor,co jednou budu dělat za práci,samozřejmě ho zajímá jaký mám pracovní zkušenosti,jak bych sama sebe popsala,jak to mám s pracovním povolením atd..Všechno mu zodpovím,on se zamyslí a řekne,jestli bych byla ochotná si tu práci rovnou zkusit a zůstat tam teda až do zavíračky (7 večer). Koukám,jako spadlá z višně (to vypadá,že by o mě měl zájem?) a samozřejmě hned souhlasím. Jdu s ním teda zpátky do pekárny,kde mě představí svým kolegyním- jedna je Číňanka Wei a jedna Japonka Mikiko.Pak mi zběžně ukáže co všechno prodávají-jedna sekce jsou zákusky-cheesecakes, dortíky, čokoládové eclair, creme brule a spousta dalšího a pak cookies- sušenky s burákovým máslem, čokoládou,oříšky atd. a samozřejmě i pečivo-chléb (hodně podobný českému,ne toasťák!), bagety apod. A pak granolu (něco jako domácí musli z medu,ovesných vloček,oříšků,rozinek,sušeného ovoce a samozřejmě javorového sirupu). A to bude moje dnešní práce-budu nabízet vzorky procházejícím zákazníkům a rovnou ji i prodávat na váhu.Během toho i sleduju jak Wei a Mikiko prodávají,jak používají pokladnu atd.
Během směny pak David jen tak mezi řečí nějakému zákazníkovi řekne:"To je dívka z Československa (!!!), je tu je 5 dní a právě dostala práci!Jooo!!!!!Takže je to oficiální,bere mě!!Nemůžu tomu ani věřit a vyloženě si tu práci užívám.Po zavíračce mi pak ukáže jak se vše uklízí,kam co patří atd. a ještě mi domů naloží co se neprodalo-muffiny,vdolky a nějaké cookies. To je prostě pecka.Domluvíme se,že druhý den přijdu na svoji první regulérní směnu od 8.
Pak mě ještě sveze na metro a já frčím domů. Jsem šťastná a na oslavu si přímo v metru dám jeden ten vdolek a mufin.
a pořád nemůžu uvěřit tomu,že se mi to povedlo a opravdu mám práci..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | 14. prosince 2012 v 2:13 | Reagovat

Možná zkus položit svůj vysněný karton na tu měkkou postel :)
S prací to je úžasný, hned takhle první den, no a pekárna, paráda! Btw máš někde fotky Wei a Mikiko? ;)

2 poppyhela poppyhela | 14. prosince 2012 v 5:28 | Reagovat

Haha,good idea!:) Zatím jsem pořád ještě nadšená,hlavně z těch kolegů..a zákusků samozřejmě:) Ještě pořád mě baví ochutnávat a uždibávat:)) Mikiko už u nás nepracuje a tu bohužel nemám vyfoceou,ale Wei ano:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama