Stuart´s parta

14. prosince 2012 v 6:10
Už to budou 3 měsíce co pracuju v pekárně/cukrárně Stuart´s,tak mě napadlo,že bych se mohla zmínit o svých kolezích (je to tak vůbec správně?:))..je to každopádně dobrá směs,což tady ve Vancouveru není nic překvapivého..
Majitel, a zároveň i náš pekař a bavič:) je David, ten se kterým jsem tehdy dělala pohovor. Byl mi sympatický od začátku a nepletla jsem se, je to úžasnej člověk a jako šéf nemá konkurenci. Je to rodilý Kanaďan, je mu okolo 50 a je to přítel mé kolegyně Wei (což jsem brala jako vtip,když mi to tenkrát řekl..:D) Chová se k nám jako k sobě rovným, neprudí, ale zároveň má přirozenou autoritu.a je to neskutečný bavič, který se se mnou pořád hádá o tom,kdo je lepší v hokeji, a který se mi neustále snaží někoho dohodit ("Znáte Helen?To je naše nová pracovnice..a je single!")..Proč to dělá?Abych se tu vdala a už tu zůstala a nevracela se do Čech:D Milé,že?:))
Wei je 30 letá Číňanka,která už víc než 10 let žije v Kanadě,takže anglicky mluví dobře,ale pořád má takový roztomilý přízvuk a když tuhle zpívala kanadskou koledu o sobovi Rudolfovi,tak jsem musela vyprsknout smíchy,protože s jejím krásným čínským hláskem+přízvukem to znělo fakt dokonale:D Je hrozně hodná a milá a s Davidem jsou dohromady fakt zlatí:)
Teď už bývalá kolegyně,Mikiko, je Japonka okolo 30 let,taky dlouhodobě žijící v Kanadě,která kromě práce u nás ještě dělala fitnes trenérku. Byla milá,usměvavá,ale dost uzavřená-na rozdíl od nás ostatních holek se věnovala hlavně pečení,takže byla dost sama,ale očividně jí to nevadilo, myslím,že jí to i vyhovovalo.Občas se k naší konverzaci přidala,ale většinou se držela spíš stranou.Jednoho dne poslala sms jednomu kolegovi, že už druhý den nepřijde,že se musí okamžitě vrátit do Japonska a že se omlouvá. Nikdo z nás doteďka neví,co se stalo,ani jsme se s ní nerozloučili,což mě trochu mrzí..
Pak je tu moje oblíbená Jessica:) Shodou okolností nastoupila ten samý den jako já a hned jsme se skamarádily,byly jsme tam obě nové, v uplně stejné pozici,vše jsme se učily za chodu,ona měla jen tu výhodu,že je Kanaďanka,takže angličtina jí fakt nedělala problém.Ona sama sebe taky ze srandy nazývá imigrantem,protože nepochází odsud, z provincie Britská Kolumbie,ale z úplně opačného konce Kanady, z New Brunswicku, sem se přistěhovala letos v létě,taky kvůli práci. Má handicap, nedoslýchá,takže nosí naslouchátka,ale sama si z toho neustále dělá legraci. Taky už jsem se od ní naučila něco málo znakovou řečí. Je jí o 2 roky míň než mně a tohle je pro ni taky jen dočasný job,vystudovala univerzitu a chtěla by jednou učit. Je to taková čistá nezkažená duše,ale zároveň si umí zjednat pořádek. Kolikrát žasnu,když se pustí do nějakého neomaleného zákazníka nebo arogantního amíka (k těm už máme obě vypěstovanou dobrou averzi,haha:D)..Rozhodně ji mám ze všech nejradši.
S Giselle už ten vztah tak ideální není..Je to 24 letá holka z Pobřeží Slonoviny,co odletěla do Vancouveru za svým tátou,který tu dlouhodobě žije, před 3 lety. Od začátku jsem cítila,že ke mně a k JEssice není extra přátelská,ale snažila jsem se to tak neřešit. Pořád jsem se k ní snažila nějak přiblížit,ptala jsem se jí na její zemi/kulturu/rodinu bla bla bla,ale žádný velký povídání z toho nebylo. Nejen,že je uplně jiná než já,takže se ty témata fakt horko těžko vymejšlej,ale ještě ke všemu je hodně sebevědomá a má neustálou tendenci mi radit/poučovat mě apod. A kdo mě zná,ten ví,že tohle opravdu těžko rozdýchávám!:O Nakonec po 3 měsících konstatuju,že se budu snažit s ní mít dobrý pracovní vztahy,ale už se prostě nebudu a ani nechci snažit se s ní nějak kamarádíčkovat, už prostě nemám tu potřebu.
A zlatý hřeb na konec:)) Tomuhle člověku musím věnovat největší prostor..:) Je to můj kolega Paul - Kanaďan,odhadem 45 let.pamatuju si přesně,že moje uplně první směna byla právě s ním a já tehdy přišla do práce celá nadšená a vzrušená a vyptávala jsem se ho,jestli zná ČR,jestli má rád hokej a bla bla bla..Moc nemluvil,tak jsem pak taky zklapla.A to je celý Paul. Já ho nazývám "Německým typem"-hodně pracovitý, málo mluví a pedant na pořádek a detaily. Když má náladu,tak dokáže být neskutečně vtipný a fakt okouzlující,většinou je ale spíš vystresovaný a dost neurotický (takhle nějak dopadnu já).Myslím si,že je to dobrý člověk,ale vzhledem k tomu,že žije sám,tak mu prostě trvá,než se s někým sblíží, natož aby dával najevo nějaké city. asi 8 let žil v Německu,takže s tím "Německým typem" jsem to docela vystihla:D mimojiné je to ale herec!když mi poprvé řekl,že musí odejít dřív,že má "audition",tak jsem nechápala o co jde..a pak mi to sám vysvětlil,je herec a často chodí na castingy, o kterých mu řekne jeho agent. Není žádná hvězda (to by asi nepracoval u nás:)),ale minulý měsíc hrál v jednom dílu Supernatural (u nás se to,tuším,jmenuje Lovci duchů) a včera měl premiéru v jiném seriálu,ale to nevím přesně název.Největší sranda byla,když jsme jednou byli na směně jen my dva a on měl jít odpoledne na casting a pořád si opakoval scénář. PO chvíli ke mně přišel,podal mi scénář a měla jsem hrát s ním,aby si to procvičil..to bylo hodně vtipný:D Paul je zkrátka uplně jiný,ale postupně zjišťuju,že ho mám taky ráda,bez něj by to nebylo ono..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | 9. ledna 2013 v 1:18 | Reagovat

To zní jako docela fajn kolektiv! To je dobře...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama