Leden 2013

Poprvé na Mariner Walk

14. ledna 2013 v 18:47
Jak už jsem se tu zmínila, mezi naše pravidelné zákazníky patří i česká rodina-taťka Oleg,mamka Monika a holčička Anessca. Před Vánoci si ode mě Monika vzala číslo s tím,že by mě s Olegem někdy rádi pozvali na večeři. A minulý týden mi zavolala a dohodly jsme se, že ve středu v 6 večer k nim mám dorazit na večeři. Od té chvíle jsem spekulovala,co jim tam asi tak donesu. Ve středu jsem měla volno a tudíž dost času a tak mě napadlo,že bych jim mohla donést něco českého..Když oni mě zvou na večeři,tak já alespoň donesu dezert!A co jinýho než štrůdl-české a jednoduché:) V Superstoru jsem nakoupila vše potřebné a vrhla jsem se na pečení. Opět jsem vše víceméně odhadovala od oka (nemám váhu) a těsto jsem vyválela s pomocí Milanovy lahve Captaina Morgana:D Během chvilky byl štrůdl v troubě a já měla volno..Vzhledem k tomu,že bydlí na Mariner Walk ani ne 5 minut od mé práce jsem potřebovala tak 45 minut na cestu a ještě nějaký čas na nákup nějaké drobnosti pro Annescu. Nakonec jsem jí koupila sponečky Hello kitty v H&M a dětský sprchový gel ve tvaru kytičky v London Drugs. V kabelce jsem ještě vezla dózu se štrůdlem a snow balls (báječné čokoládové bonbony od nás z práce).
Našla jsem to bez problémů,žijí v krásném apartmánu přímo s výhledem do zátoky, fakt ideální místo na bydlení-klídek a krásné okolí ale zároveň tam seženou vše co potřebují..
Předala jsem dárky a Anessca mě rovnou zatáhla k sobě do pokojíku,kde mi ukazovala všechny dárky od Ježíška, pak jsme kreslili, házeli si míčem, ukazovala mi knížky,které tady čte..Monika s Olegem zatím připravili večeři a zavolali mě na předkrm..a tím byly ústřice!Tak toho jsem se přesně bála..Začala jsem se jim omlouvat,že mi to je hrozně blbý,ale že ústřice nejím,ať se nezlobí..a Oleg se mě zeptal:a nechceš to alespoň zkusit??A ve mně se v tu chvíli něco zlomilo a řekla jsem si, že horší než chobotnice to být nemůže a že to zkusím ať teda konečně vím jaký to je.Oleg mi speciálním nožíkem ústřici otevřel, pokapal citronem a já už to měla jen vysrknout. Radši jsem moc nezkoumala jak to vypadá a snědla to. Nejdřív jsem cítila citron a pak hlavně mořsko vodu,je to opravdu jako když se napijete vody v moři:) o něco lepší:) Poděkovala jsem s tím,že jedna mi určitě stačí:) Není to špatné,rozhodně to není odporný nebo tak,ale zároveň v tom nevidím nic úžasnýho a delikátního..
Večeře samotná byla naprosto vynikající-losos s bylinkami a k tomu zelenina a výborné ravioli (domácí italské těstoviny plněné špenátem,gorgonzolou,houbami atd. ze Zara´s deli ->italský obchůdek). Zdlábla jsem uplně všechno a u toho jsme si s Monikou a Olegem povídali o tom,jak oni vlastně v Kanadě začínali a tak. Jsou to hrozně zajímaví lidi-Monika žila v Kanadě 15 let - nejdřív v Montrealu,pak v Lillooetu a teď ve Vancouveru (posledních 6 let byli s Olegem zpět v Česku,kde se i vzali a narodila se jim Annesca), pracuje jako pedagog zdravotnického personálu v nemocnici,tak něco..a Oleg vystudoval ČVUT, odjel do Vancouveru,kde pracoval jako projektatn v české firmě a když ho to přestalo bavit,tak začal cestovat a fotit a začal se živit tím,že ze svých fotek dělal pohledy,které pak byli k prodeji v suvenýr shopech všude možně..takže má projetou prakticky celou Ameriku, Karibik, Nový Zéland, Austrálii..no neuvěřitelnej člověk!
Povídali jsme povídali a najednou už bylo 8 a čas pro Annescu jít spát.Ta během našeho hovoru pořád mručela ať s ní jdu zas do pokojíku,Oleg ji okřikoval,ať nás nechá se bavit..Bylo mi jí až líto,ale zároveň jsem si chěla i popovídat s nima,že jo:) Rozloučila jsem se s ní,že se zas určitě brzo uvidíme a chěla jsem vyrazit na bus domů..a Oleg s Monikou mě přemluvili,ať si s nima ještě dám víno a popovídám..takže jsem nakonec odjížděla až po 9 večer!:) Byl to vážně hrozně fajn večer,jsou to milí lidi a jsem ráda,že i oni mě chtějí poznat..
Nakonec se mě zeptali,jestli by mi nevadilo jim toto úterý pohlídat Annescu,že jdou někam na degustaci vína. Já v tu chvíli ještě nevěděla,jak budu mít směny v práci, tak jsme se dohodli,že jim dám vědět.Samozřejmě jsem měla až do půl 8,ale s Julií jsem se dohodla,že se prohodíme a já skončím už ve 4 a ona vyjímečně zavře. a tak mě zítra čeká první babysitting:)

New year is coming!

6. ledna 2013 v 5:27
Poslední den roku 2012 a já jsem (překvapivě:) v práci.Business se holt nezastaví ani na silvestra,naopak,šílenství může začít, to si říkám,když vidím cukrárnu zavalenou bagetama a chlebem a zákuskama!Všude je to stejný-ať už jde o jakýkoliv svátek,je to o žrádle,hahahha!:) Už od 8 se k nám trousí lid (a to máme oficiálně otevřeno od 9)..nejdřív zlehka a okolo 1 hodiny už jsme jak roboti,kteří mezi sebou ani nemluví,jen kmitají,balí zákusky,kasírují..nemáme čas se ani nepít,ale alespoň to uteče:) Pak ještě uklidit a o půl 5 máme padla!Mažu domů,kde už čeká Milan s vlastnoručně vyrobenou pomazánkou (sloní žrádlo,schválně,kdo z vás to zná?Já to slyšela a viděla poprvé:))..a jedeme jako sehraný tým-já mažu kolečka bagety pomazánko,Milan dává salám a sýr a papriku a za chvíli je moje krabice od bot plná jednohubek:) Hodím se do gala (moje obava,že šaty,které jsem si koupila na boxing day, na sebe kvůli vánočnímu přežírání nedostanu,se naštěstí nenaplní:))) okolo 8 razíme s krabicí chlebíčků, vínem,pivem a Milanovou domácí ořechovkou k Žanetě do bytu,kde už je party..dorazíme mezi posledními,už tam jsou brazilci Lucas a Guilerme, čech Dan (hodně divnej člověk!), Žandy spolubydlící francouzka Sophie a chvíli po nás dorazí jeden kluk z Íránu s Alisou (z taiwanu) a poslední dorazí Korejec..hrajeme hry,popíjíme a okolo 11,kdy už jsme solidně na plech vyrazíme na Canada Place - to je místo,kde se lidé scházejí při nejrůzějších příležitostech,něco jako u nás Václavák..máme sebou několik lahví šampaňského a s napětím čekáme na půlnoc a na ohnostroj..ve 12 začnou všichi šílet a objímat se a připíjejí si samozřejmě všichni se všema,fotíme se..a ohňostroj nikde!Prostě tady ohňostroj nemají (později zjistíme,že je to zakázané z bezpečnostních důvodů..)..nám to zas tak nevadí a pomalu se přesuneme na party k Alexovi (Žanety kamarád),který má byt přímo v jednom z mrakodrapů v downtownu..Všechno včetně výtahu tam funguje jen na čipovou kartu,což my samozřejmě nevíme (dovnitř se dostaneme s nějakými obyvateli domu) a proto nechápeme,proč s náma výtah nejede a ať mačkáme co chceme,pořád stojíme na místě:DD Nakonec nás vysvobodí přímo někdo z té párty..:) nechápu jak se tolik lidí může vejít do 2+1!:D Domů se dostaneme okolo 3 ranní posledním skytrainem..Oslavy byly veselé a bujaré, o to horší je 1.leden..Tenhle den bych zrušila,pokaždý je to stejný:D